Koberce jsou textilní podlahové krytiny jejichž kvalita a cena je přímo úměrná použitým materiálům a samotnou konstrukcí tkaniny. Při výběru vhodného koberce je třeba zvážit i další okolnosti. Jiný koberec budete vybírat do kanceláře, jiné do chodeb a na schody, jiné do obýváku nebo do ložnice. Každá místnost má svá specifika - podmínky (vlhkost) i jiné nároky na používání.
Základní otázka bude: Chci koberec položit po celé ploše místnosti, nebo by mi vyhovoval spíše kusový koberec pro oživení interiéru? Jak bude zatěžován? Podle toho pak můžete vybírat např. koberce zátěžové, běhouny, kusové koberce, dětské koberce apod.
Koberce určené pro střední zátěž se uplatní v ložnici, jídelně, obývacím pokoji. Chodby, haly, dětské pokoje bývají frekventovanější, a tak musí koberec umístěný v těchto prostorách splňovat vyšší nároky.
Nejčastěji používaným materiálem jsou syntetická (uměle vyrobená) vlákna, která lépe drží tvar a mnohdy mohou být levnější variantou. Také mívají dobré optické a akustické vlastnosti. Syntetická vlákna mohou být:
Z přírodních materiálů se pro výrobu koberců používají nejčastěji vlna nebo hedvábí, ale i méně běžné materiály jako bavlna, sisal nebo dokonce kokosové vlákno. Většinou jsou náročnější na údržbu, mají menší životnost, zato jsou velice reprezentativní. Za pocit luxusu je většinou třeba si připlatit.Snahou o propojení předností obou možností je kombinace tradičních a syntetických materiálů.
Nejkvalitnější koberce jsou tkané. Ať už je výroba ruční nebo strojová, vždy jsou zárukou kvality. Do osnovy jsou pomocí tkalcovských technik propleteny útkové nitě. U všívaných koberců je místo osnovy základem koberce podkladový materiál (třeba filc, tkanina, juta apod.).
Druhy podkladů:
Jak je z názvu patrné, příze je všívána do tohoto podkladu. Koberec pak bývá obvykle podložen dalšími podpůrnými vrstvami. Nejméně kvalitní jsou koberce vpichované, kdy se vlákna strojem vpichují do slisovaného materiálu. Samotná vlákna pak mohou být upravena trojím základním způsobem:
Čím je hustota vláken větší, tím je koberec příjemnější a odolnější. S hustotou stoupá i odolnost vůči oděru. Tyto charakteristiky udává povrchová váha vlasu a hustota šití.
Nejdříve je třeba zvážit všechna pro a proti. Příjemný pocit útulnosti místnosti s kobercem totiž nemusí vždy pociťovat každý. Také argumenty, že chození po koberci je mnohem příjemnější, dnes už asi příliš neobstojí - například plovoucí podlaha s vytápěním také poskytuje očekávaný komfort. Koberec vyžaduje jinou péči než třeba parkety, případně jiná podlaha. Pokud raději vytíráte než vysáváte, asi budete vděčni spíše za něco jiného, než je koberec.
Kobercům k dobru je nutno připočíst jeho izolační vlastnosti. Teď nejde o tepelnou, ale spíše o zvukovou bariéru. Koberce velmi dobře tlumí hluk.
Názory na vhodnost koberců pro alergiky se různí. Jeden tábor je zavrhuje s tím, že se v nich usazuje prach, který se úklidem nekvalitním vysavačem víří bytem, že jsou domovem roztočů a jiné havěti a tudíž pro alergiky nevhodné. Druhá strana se však koberců zastává, protože zachytáváním jemného prachu v bytě snižují jeho koncentraci v ovzduší. Pokud si pořídíte koberec s nízkým vlasem a budete dbát na důkladnou údržbu a úklid, může být pro alergiky vhodnější než holá podlaha.
zpět do kategorie